Boubínské nakouknutí

Několikakilometrový táhlý výstup příjemnou jednoduchou cestou klidným lesem, zakončený adrenalinovým vstupem do Boubínského pralesa a návštěvou kolenatřesoucí rozhledny. Absolvovatelné i za sněhu. 

Náročnost: B (kvůli převýšení), v Boubíně C

Absolvováno: 27.2.2016

Vstupy: na rozhlednu zdarma

Jeli jsme vláčkem ze Strakonic do Kubovy Hutě. Od železniční zastávky jsme vyrazili směr Boubín. Je to táhlý kopec, místy relativně prudký, ale dá se zvládnout bez větších obtíží, i když je pokrytý sněhem. Tom tlačil Terku a já jsem pomáhala kamarádce s druhým kočárem, který jsem táhla na laně a ona tlačila. Adrenalin nastal při vstupu do Boubína. Nejprve se kočáry musí vynést asi do 12 m dlouhých strmých schodů. Poté následuje chodník pralesem, který též předělují schody vzdálené od sebe několik metrů. Celé je to mírně do kopce. Náš kočár cestu zvládnul až k rozhledně, druhý kočár jsem táhla já a obsah (tedy druhé mimi) se neslo. V cíli nás čekala rozhledna 1362 m.n.m., na kterou jsme vystoupali. Návrat dolů na vlak jsme absolvovali stejnou cestou.

Tip na další  výlet

Dal by se zde udělat i okruh, ale měli jsme jen jeden vhodný kočár, takže si to necháváme jako výzvu na příště. Doporučovala bych ho spíš na teplejší měsíce, kdy je i déle světlo. Bude časově náročnější, než popsaný výlet.

Terka se na to nemohla dívat - za ní je vidět chodník Boubínem

náhodné setkání s jinými blázny :)

Deníkové vzkazky 

Terka jela po druhé v životě vlakem, poprvé při výletu do Prachovic. Trošku mě ve vlaku znervózňovali běžkaři, kteří měli namířeno do stejných míst. Říkala jsem si: "tak my, nebo oni?" Silný zážitek byl i výstup na rozhlednu, jelikož schody byly pokryté ledem a sněhem a děti jsme neměli v nosítku nýbrž pouze v rukou. Nějak se vytratil můj horolezecký "morál" - no prostě jsem vyměkla a rozhledy skrze prohýbající se klouzavé schody mi nedělal moc dobře. Cesta dolů už byla lepší. Psychicky náročné bylo i snášení kočárků z prudkých schodů u vstupu do Boubína. No ale co si budeme povídat, po dlouhých týdnech marodění a rekonvaelscence (od nového roku jsme udělali jeden krátký výlet jinak nic) jsem takovéto "vzrůšo" potřebovala jak sůl a tento výlet byl opravdu balzámem na mé nudou pocuchané nervy. Navíc jsme měli oproti svatební cestě absolvované v těchto místech nádherné počasí.